20. dub, 2017

Pastevecká sezóna začla!

Tedy aspoň podle zootechnických tabulek. Zelená je teorie, šedivá je je praxe... Ať jsem se snažila sebevíc, nic zeleného jsem kromě svého kopřiváku dnes neviděla. Po včerejší sněhové vánici, burácejícím severáku a přiměřeném mrazu jsme se vrátili o tři měsíce nazpátek. Jak si člověk lehce zvyká na jaro! Teď nechápu, jak jsme mohli zimu v pohodě přežít, a hlavně zvířata!

Králičice zdvojnásobila izolační vrstvu chlupů na hnízdě a za tímto účelem si vyškubala pravý bok, slepice se včera při otevření kurníku tradičně řítily ke dveřím, kde udělaly obrat a hurá zpátky. Dnes už zůstaly pěkně za větrem a ležérně čekaly, až jim přistane zrní pod zobákem. Ovce v pět hodin spořádaně zalehly do salaše, Kominíci už ve čtyři hodiny stepovali před dveřmi, a že chtějí taky domů. Jediný, koho nechává počasí chladným - nebo spíš mírně rozehřátým, jsou vajíčka v líhni. 

Ale počasí má i své klady! Nemusím zalévat, nemám výčitky svědomí, že nekopu, neseji a nesázím, na sněhu to klouže míň než na bahně, v lese se taky dělat kvůli silnému větru nedá. A hlavně děkuji své prozíravé lenosti ještě neostříhat ovce. Pokud by se tak stalo, asi by musely nocovat v kuchyni. A mi teď nezbývá nic jiného, než relaxovat a nabírat síly. 🙂